Table Of Content5 MMMaaatěttěěj jjB BBílííýllýý
8
9
VVaarrššaavvsskkáá
1
–
9
ssmmlloouuvvaa
6
9
Monografie Varšavská smlouva 1985–1991: 1
Dezintegrace a rozpad analyzuje na základě
11996699 ––11998855
rozsáhlého archivního výzkumu poslední a
fázi existence uvedené organizace. v
u
V centru pozornosti se nacházejí změny,
které v jejím fungování nastaly po o
DDVVeezzrrcciinnhhttooeell ggaarr aacceeccsseett aaaa kkrroo zzzzááppnnaaiikkdduu
nástupu sovětského vůdce Michaila l
m
Gorbačova do čela Komunistické strany
Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, s
kterou aliance sehrála v závěrečné etapě
á
studené války, stejně jako prohlubující
k
se spory mezi jednotlivými členskými
s
státy, které se objevily v důsledku
v
dynamické proměny mezinárodní situace
a
i Gorbačovem iniciovaného pokusu
š
o reformu východoevropských státně-
r
socialistických diktatur. V neposlední řadě a
se věnuje doposud málo prozkoumaným V
důvodům a průběhu rozpuštění organizace
na počátku devadesátých let.
ý
l
í
B
j
ě
t
a
M
Varsavska smlouva.indb 1 10.05.17 8:40
Varsavska smlouva.indb 1 10.05.17 8:40
DDeezziinntteeggrraaccee aa rroozzppaadd
Odborní recenzenti:
PhDr. Jan Koura, Ph.D.
prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
© Ústav pro studium totalitních režimů, 2021
ISBN 978-80-88292-94-4
Obsah
Úvod ................................................................................................................................... 7
Organizace Varšavské smlouvy v letech 1955–1985 ............................................ 20
Část I: PROMĚNY VARŠAVSKÉ SMLOUVY V GORBAČOVOVĚ ÉŘE ................. 31
1. Nová vize pro Varšavskou smlouvu a změny v jejím fungování .................. 32
2. Rumunská otázka po roce 1985 ............................................................................ 70
3. Vojenský rámec Varšavské smlouvy v letech 1985–1989 . ............................... 83
4. Pokusy o institucionální reformu .......................................................................... 104
Část II: VARŠAVSKÁ SMLOUVA V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH .................... 131
5. Diskuze o ekonomické spolupráci pod alianční záštitou ................................ 132
6. Role Varšavské smlouvy na mezinárodní scéně ................................................ 144
7. Přehodnocení zbrojní politiky ................................................................................ 191
8. Proměna vojenské doktríny ve druhé polovině 80. let .................................... 238
9. Varšavská smlouva a odzbrojovací jednání ......................................................... 279
Část III: ROZPAD ALIANCE ........................................................................................... 339
10. Gorbačovovy reformy a rozklad soudržnosti .................................................. 340
11. Diskuze o lidských právech ................................................................................... 390
12. Konec Varšavské smlouvy ...................................................................................... 414
Epilog ................................................................................................................................. 477
Závěry ................................................................................................................................. 480
Seznam pramenů a literatury ..................................................................................... 492
Seznam zkratek ............................................................................................................... 501
Jmenný rejstřík ................................................................................................................ 503
Úvod
Vrcholní představitelé členských států Varšavské smlouvy se 13. března 1985
shromáždili v Moskvě, aby spolu s nejvyšším sovětským vedením a dalšími čelný-
mi představiteli světového komunistického hnutí pohřbili generálního tajemní-
ka ÚV KSSS Konstantina Černěnka. Pozornost se ovšem nesoustředila ani tak na
odkaz tohoto krátce vládnoucího politika, ale na jeho nástupce Michaila Gorba-
čova, který řečnil z ochozu Leninova mauzolea na Rudém náměstí. Krátce poté,
co členové sovětského vedení vyprovodili Černěnka na jeho poslední cestu, měl
nový gensek první příležitost oficiálně si potřást rukou s vůdci spojeneckých zemí:
Todorem Živkovem, Jánosem Kádárem, Erichem Honeckerem, Nicolaem Ceau-
şescem, Wojciechem Jaruzelským a Gustávem Husákem.1 Pohřbu svého před-
chůdce Gorbačov mimo jiné využil k tomu, aby jim oznámil, že dosavadní vztahy
ve východním bloku hodlá přehodnotit; Moskva měla napříště plně respektovat
principy suverenity a rovnoprávnosti a za vývoj ve svých zemích měly veškerou
odpovědnost převzít vládnoucí komunistické a dělnické strany. Neboť podobná
prohlášení zaznívala z úst kremelských činitelů i v minulosti, aniž by měla jaký-
koliv praktický dopad, první a generální tajemníci „bratrských stran“ je zřejmě
ani tentokrát nebrali příliš vážně.2 Netušili, že Gorbačov brzy podnítí razantní
změny, které otřesou jejich dlouho budovaným mocenským postavením i základy
východoevropských státně socialistických diktatur a povedou k rozpadu sovětské
zájmové sféry v Evropě, jejích oficiálních organizací, stejně jako její vůdčí mocnos-
ti samotné. Poslední rozloučení s Konstantinem Černěnkem tak stálo na počátku
dynamické cesty k dalšímu pomyslnému pohřbu, který proběhl o šest let později
v Praze. Zde byla 1. července 1991 pohřbena organizace Varšavské smlouvy a spo-
lu s ní trosky více než pětačtyřicetileté existence východního bloku. Zmapování
a analýza posledních šesti let fungování uvedené aliance jsou hlavním cílem této
knihy.
Organizace Varšavské smlouvy představovala více než tři desetiletí jeden ze
symbolů vlivu Moskvy ve východní Evropě. V anglosaském prostředí je ostatně
pojem Warsaw Pact nezřídka používán k obecnému označení sovětské zájmové
sféry v tomto prostoru. Stejně tak byla Varšavská smlouva – spolu se svým západ-
ním protějškem NATO – symbolem bipolárního světa rozděleného v době studené
1 Программа время 13. 3. 1985, https://www.youtube.com/watch?v=0k9u9Z837K0 (citováno
k 4. 11. 2020).
2 Srov. DURMAN, Karel: Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964–1991. Karolinum, Praha
1998, s. 319–320.
7
války do dvou vojensko-politických aliancí, které se měly střetnout na život a na
smrt v případném celosvětovém ozbrojeném konfliktu. Přesto ani tři desetiletí
po konci studené války a rozpadu východního bloku žádná vědecká monografie
nezmapovala dějiny Varšavské smlouvy v jejich plné šíři. Je pravda, že specific-
ké fungování východního bloku se mnohdy odvíjelo spíše od neoficiálních než
oficiálních mechanismů. Význam Varšavské smlouvy proto nelze absolutizovat,
zároveň jej není možné ani opomíjet. Aliance zastřešující spojenecké vazby v so-
větské zájmové sféře v Evropě představovala nikoliv nepodstatný nástroj vojen-
ské a zahraniční politiky Kremlu. Ovlivňovala nejen vývoj studené války, ale za-
štiťovala také formulaci důležitých prvků bezpečnostní a diplomatické strategie
svých členských států. Analýza vnitřního dění v této organizaci tedy může přispět
k lepšímu pochopení fungování východního bloku, politiky jeho zemí i celkového
vývoje konfrontace mezi Východem a Západem v období studené války. Pokud si
o těchto problémech chceme udělat komplexní obraz, nelze vynechat díl pomysl-
né skládačky, který představuje právě Varšavská smlouva. Dluh historiků je v tom-
to směru stále patrný. Svědčí o tom i skutečnost, že veřejné povědomí o Varšav-
ské smlouvě se omezuje (přinejmenším v českém prostředí) na násilné potlačení
pražského jara armádami pěti jejích členských států v srpnu 1968, v lepším přípa-
dě ještě na mediálně atraktivní, zpravidla vojenská témata, například z kontextu
studené války vytržené operační plánování pro případ ozbrojeného konfliktu či
dislokaci sovětských jaderných zbraní na teritoriu aliančních zemí.
Současný stav poznání
Jak již bylo uvedeno, dosud nebyla sepsána vědecká monografie založená na pri-
márních pramenech, která by zmapovala existenci Varšavské smlouvy komplex-
ně. Ze zjevných důvodů se přitom touto organizací zabývalo množství bezpeč-
nostních analytiků a politologů již před rokem 1991.3 Zpravidla ji ale zkoumali
sovětologickými metodami, na základě veřejně dostupných zdrojů, ať už mediál-
ních zpráv, aliančních deklarací, prohlášení politických a vojenských představite-
lů členských zemí, vojenského tisku, či výpovědí přeběhlíků. Neměli k dispozici
interní dokumentaci nezbytnou k důkladnější analýze, což značně zkreslovalo
předkládané závěry a nezřídka vedlo k jejich spekulativnímu charakteru. Důsled-
3 Z bohaté literatury uveďme REMINGTON, Robin Alison: The Warsaw Pact: Case Studies
in Communist Conflict Resolution. MIT Press, Cambridge 1971; VÖLGYES, Iván: The Political
Realibility of the Warsaw Pact Armies. Duke Press Policy Studies, Durham 1982; JOHNSON,
Ross: East European Military Establishment: The Warsaw Pact Northern Tier. Crane, New York
1982; FARINGDON, Hugh: Confrontation: The Strategic Geography of NATO and the Warsaw
Pact. Routledge, New York 1986.
8
nější práci s archivními zdroji postrádaly i první pokusy o syntézu dějin Varšavské
smlouvy krátce po jejím rozpadu.4 V textu na ně proto odkazuji ve velmi omeze-
né míře.
Otevření východoevropských archivů v 90. letech podnítilo novou vlnu zájmu
historiků o Varšavskou smlouvu. Prvotní výstupy jejich bádání měly pochopitelně
formu dílčích studií, zpravidla zaměřených na vojenskou problematiku. Za prů-
kopníky lze v tomto směru označit amerického historika Marka Kramera5 a jeho
česko-amerického kolegu Vojtěcha Mastného.6 Důležitý mezník představoval rok
1999, kdy došlo k založení mezinárodní výzkumné skupiny Parallel History Pro-
ject on Cooperative Security. Šlo o reakci na odtajnění části dokumentů NATO
i zvyšující se přístupnost archivů bývalých členských zemí Varšavské smlouvy. Cí-
lem bylo publikovat výběr nově dostupné dokumentace i přepisy výpovědí dobo-
vých aktérů a usnadnit tak zkoumání obou studenoválečných aliancí. Na přísluš-
ných webových stránkách postupně vznikl obsáhlý archiv, který doplňovaly dílčí
studie vztahující se k dějinám Varšavské smlouvy a zaměřené především na půso-
bení vybraných zemí v této organizaci.7 Přestože často vycházejí z úzké národní
4 Za klíčové lze označit práce polského historika Jacka Ślusarczyka a německého politologa Franka
Umbacha. ŚLUSARCZYK, Jacek: Układ Warszawski. Działność polityczna (1955–1991). Institut
studiów politycznych Polskiej akademii nauk, Warszawa 1992; UMBACH, Frank: Das rote Bünd-
nis. Entwicklung und Zerfall des Warschauer Paktes 1955–1991. Ch. Links Verlag, Berlin 1996.
5 KRAMER, Mark: Warsaw Pact Military Planning in Central Europe: Revelations From the East
German Archives. Cold War International History Project Bulletin, 1992, vol. 2, pp. 1, 13–19;
TÝŽ: „The Lesson“ of the Cuban Missile Crisis for Warsaw Pact Nuclear Operations. CWIHP
Bulletin, 1995, vol. 5, pp. 59, 110–115; TÝŽ: The Warsaw Pact and the Polish Crisis of 1980–81:
Honecker’s Call for Military Intervention. CWIHP Bulletin, 1995, vol. 5, p. 124; TÝŽ: Comentary
on Soyuz-75 and Shchit-88 Military Excercise Documents. CWIHP e-Dossier#20, 2011.
6 MASTNÝ, Vojtěch: „We are in a Bind“: Polish and Czechoslovak Attempts at Reforming the War-
saw Pact, 1956–1969. CWIHP Bulletin, 1998, vol. 11, pp. 230–235; TÝŽ: The Soviet Union and the
Origins of the Warsaw Pact. Parallel Hitory Project On Cooperative Security, 2000, viz http://
www.php.isn.ethz.ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_pcc/into_VM.html (citováno k 4. 11. 2020);
TÝŽ: Warsaw Pact Generals in Polish Uniforms. Parallel Hitory Project On Cooperative
Security 2002, viz http://www.php.isn.ethz.ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_polgen/
introduction8f94.html?navinfo=15708 (citováno k 4. 11. 2020).
7 B AEV, Jordan: The End of the Warsaw Pact, 1985–1991: Viewed from the Bulgarian Archi-
ves. Parallel Histrory Project On Cooperative Security, 2000, viz http://www.php.isn.ethz.
ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_bulgaria/introduction01f8.html?navinfo=15341 (citováno
k 4. 11. 2020); BÉKÉS, Csaba: Hungary in the Warsaw Pact, 1954–1989: Documents on the Im-
pact of a Small State within the Eastern Bloc. Parallel History Project On Cooperative Security,
2003, viz http://www.php.isn.ethz.ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_hun/intro07f3.html?na-
vinfo=15711 (citováno k 4. 11. 2020); DELETANT, Dennis: Romania, 1948–1989: A Historical
Overview. Parallel Histrory Project On Cooperative Security 2004, viz http://www.php.isn.ethz.
ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_romania/introduction0445.html?navinfo=15342 (citováno
k 4. 11. 2020); JARZĄBEK, Wanda: Poland in the Warsaw Pact 1955–1991: An Appraisal of the
Role of Poland in the Political Structures of the Warsaw Pact. Parallel History Project On Coope-
rative Security, 2010, viz http://www.php.isn.ethz.ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_poland/
Introductionb85a.html?navinfo=111216 (citováno k 4. 11. 2020); SCHAEFER, Bernd: The GDR
in the Warsaw Pact, Parallel History Project On Cooperative Security, 2007, viz http://www.
php.isn.ethz.ch/lory1.ethz.ch/collections/coll_gdr/intro2644.html?navinfo=44755 (citováno
k 4. 11. 2020).
9
