Kniha formulí

28 Pages·2011·0.21 MB·English

Josef Veselý
Kniha formulí
– 1 –
– 2 –
Kniha formulí
– 1 –
– 2 –
Josef Veselý
Kniha formulí
Soukromý tisk
– 3 –
Tato kniha vyšla v Praze roku 2011 jako soukromý tisk.
Byla vytištěna na speciálním dřevitém papíru
v počtu deseti číslovaných výtisků.
Tento výtisk má číslo
– 4 –
Salute, o Satana,
O ribellione,
O forza vindice
De la ragione!
Giosue Carducci, 1869
– 5 –
– 6 –
Předmluva
Tato publikace obsahuje kolekci invokačních formulí určených
k volání entit, které se v minulosti převážně jen evokovaly. V sou-
časné v podstatě již postkřesťanské éře je však dualistický pohled
na svět charakteristický pro křesťanství postupně nahrazován po-
hledem holistickým, což má za následek mimo jiné i to, že v dnešní
magii ustupují evokační techniky do pozadí ve prospěch technik in-
vokačních. Jedním z prvních představitelů tohoto dnes již poměrně
rozšířeného trendu byl Aleister Crowley. Invokační postupy a for-
mule byly přirozeně známy i v křesťanských dobách; jsou jich plné
modlitební knihy. Neandělské spirituální inteligence však tehdejší
magikové až na vzácné výjimky pouze evokovali. Právě proto jsou
dnes invokační formule démonických entit poněkud nedostatkovým
zbožím. Výjimku tvoří jenom Lucifer, Satan a možná i pár dalších
velkých „pekelných šéfů“, v jejichž případě jsou k dispozici formule
sepsané básníky, jako byl Ch. Baudelaire. J. Milton, G. Carducci
a další. Pořádný kus práce odvedl v tomto ohledu též A. S. LaVey ve
své Satanské bibli. Každopádně zde však dosud zeje jistá informační
mezera, k jejímuž zaplnění bych touto knížkou aspoň do jisté míry
rád přispěl.
Invokace zpravidla nebývají doprovázeny nějakými spektaku-
lárními úkazy, nicméně kontakt operatéra s volanou entitou bývá
často velmi těsný. Vrcholným invokačním výkonem je identifi kační
invokace, tedy přijetí formy volané entity transformací operatérova
astrálního těla do podoby příslušné spirituální inteligence za účelem
získání podílu na jejích kvalitách. Tato identifi kace může případně
nabýt charakteru dočasné rituální posedlosti, při níž dochází nejen
ke změně operatérova chování a hlasu, ale do jisté míry dokonce
i jeho fyzického vzhledu. Kdo někdy viděl vúdúistického kněze ri-
tuálně posedlého nějakým loa, nebo spiritistické médium posedlé
duchem, ten ví, co mám na mysli. Identifi kační invokace se používají
hlavně v případech, kdy je předmětem volání nějaké božstvo.
– 7 –
Protože těsný kontakt s archetypem dokáže alespoň s evropským
operatérem někdy dost zamávat, upřednostnil jsem invokační formu-
le spíše adoračního charakteru, jejichž identifi kační moment je pou-
ze lehce naznačen v samém závěru inkantace. Příslušné technické
postupy neuvádím vůbec, neboť se domnívám, že bude lepší, když
si případní zájemci o praktické vyzkoušení těchto formulí sestaví
vlastní rituální doprovod ušitý přesně na míru své osobnosti.
Čtenáři zde najdou třináct textů. Nejprve je to Vzývání astrálního
světla. Tato formule, poprvé publikovaná ve veršovaném dramatu
Faustův deník, má charakter jakési modlitby za zdar operace a lze
ji použít při různých příležitostech. Pak následují invokační formu-
le sedmi faustovských planetárních démonů. Z dříve publikovaných
formulí zde čtenáři najdou Bouškův satanský hymnus vhodný pro
invokaci Lucifera, dále Invokaci Lilit, převzatou z knihy Lucifer
a Lilit, a také Modlitbu k Choronzonovi, již dříve otištěnou ve sbor-
níku Roj trubců lžimagických. Potom jsem zařadil adorační formuli
pro démona Pazuzu, a nakonec, coby „třináctou do tuctu“, okultní
říkanku věnovanou duchům šťastného húdú a jejich uctívačům, v níž
mimo jiné odhaluji, co to je onen Bertiauxem zmiňovaný bílý krém,
jehož obětinu duchové od pokročilého adepta húdú požadují. Ti, kteří
by měli zájem s těmito formulemi experimentovat, se s výjimkou
Vzývání astrálního světla neobejdou bez příslušných signatur. Nemá
však smysl reprodukovat zde tyto pečeti, neboť jsem je již zveřejnil
v jiných knihách. Poslední text přirozeně není žádnou magickou for-
mulí, nýbrž spíše žertovně-polemickým popěvkem.
Jako motto k této knížce jsem použil jednu sloku z Carducciho
invokačního hymnu A Satana. Giosue Carducci (1835–1907) byl
čelním představitelem italského zednářství a italští zednáři jeho sa-
tanský hymnus při slavnostních příležitostech skutečně zpívali. Pro
grafi ckou výzdobu této publikace byly použity motivy z výtvarného
díla Bruno Schulze (1892–1942).
– 8 –