Table Of ContentEvangelizace
a Boží svrchovanost
James Isambard Packer
Evangelizace
a Boží svrchovanost
James Isambard Packer
První vydání © Návrat domů, Praha 2000
Přeloženo z anglického originálu Evangelism and the
Sovereigníy of God, vydaného InterVarsity Press,
Downes Grove, Illinois, USA.
©1961 Inter-Varsity Felloship, England
Veškerá práva českého překladu vyhrazena. Žádná část této
knihy nesmí být v jakékoli formě publikována bez písemného
svolení vydavatele.
Biblické citáty, není-li uvedeno jinak, jsou převzaty z Českého
ekumenického překladu, vydala Česká biblická společnost
r. 1985 a Nové smlouvy (KMS), vydala Křesťanská misijní
společnost r. 1994.
Překlad: Radmila Navrátilová
Obálka: © Calder, Sendy Fiala
Návrat domů, P. O. Box 25, 150 06 Praha 56
ISBN 80-7255-020-9
Předmluva
ádrem následujícího pojednání se stal proslov,
který zazněl na konferenci budoucích misionářů
londýnské Inter-Faculty Christian Union 24. říj
na 1959. Byl rozšířen proto, aby našel širší uplatnění.
Původ tohoto díla a praktický charakter jeho tématu
vysvětluje jeho homiletický styl.
Aby nedošlo k nesprávnému pochopení záměru
této práce, dovolte, abych hned na začátku řekl, čím
není.
Není detailním plánem evangelizační činnosti
v dnešní době, i když předkládá relevantní principy
pro stanovení evangelizačních strategií.
Není příspěvkem k současným polemikám v otáz
kách moderních evangelizačních metod, přestože ur
čuje relevantní principy pro vyřešení těchto sporů.
Není kritikou evangelizačních zásad konkrétní oso
by či osob, ačkoli poskytuje relevantní principy hod
nocení všech aktivit souvisejících s evangelizací.
3
J. I. PACKER - Evangelizace a Boži svrchovanost
Čím tedy je? Je součástí biblických a teologických
úvah, které se snaží objasnit vztah mezi třemi sku
tečnostmi: Boží svrchovaností, lidskou zodpovědnos
tí a křesťanskou povinností evangelizovat. Hlavním
předmětem zájmu je poslední z nich, zatímco o Boží
svrchovanosti a lidské zodpovědnosti se hovoří pou
ze z hlediska jejich vztahu k evangelizaci. Cílem po
jednání je odstranit podezření (které, jak se zdá, v ně
kterých kruzích* existuje), že víra v absolutní Boží
svrchovanost brání plnému rozpoznání a přijetí zod
povědnosti evangelizovat, a na druhé straně ukázat,
že pouze tato víra může křesťanům dát potřebnou sílu
ke splnění jejich misijního úkolu.
Nesmíte si myslet, že ve všech bodech, o nichž
pojednávám, se snažím předkládat jistý druh „věrouky
IVF“. Ta je vymezena ve věroučných základech
Inter-Varsity Christian Fellowship. Za těmito hrani
cemi mají členové společenství svobodu „myslet a ne
chat myslet", jak říkával John Wesley, takže žádný
názor nelze považovat za jediný přípustný a o všem
je možné diskutovat. Nedá se vyloučit, že i problema
tiku předmětu tohoto díla budou někteří členové spo
lečenství vidět jinak než jeho autor. Ten má ovšem
také právo na svůj vlastní názor a nedá se předpoklá
dat, že jej bude skrývat, když ho považuje za biblický,
relevantní a (v užším slova smyslu) poučný.
J. /. Packer
4
Úvod
ždycky a všude se Kristových služebníků tý
ká příkaz evangelizovat. Doufám, že to, co
teď řeknu, bude zdrojem povzbuzení k plnění
tohoto úkolu. Doufám také, že to poslouží ještě k ji
nému účelu. V křesťanských kruzích zaznívá v dnešní
době celá řada kritických hlasů a vzniká mnoho sporů
ohledně způsobů a prostředků evangelizace. Chci ho
vořit o duchovních faktorech týkajících se evangeli
zace a doufám, že tím přispěji k vyřešení některých
současných neshod a debat.
Vlastním předmětem mého zájmu je evangelizace,
o níž budu mluvit v souvislosti s Boží svrchovaností.
To znamená, že se otázkou Boží svrchovanosti nebudu
zabývat více, než je nutné k tomu, abychom správným
způsobem přemýšleli o evangelizaci. Boží svrchova
nost je nesmírně široký pojem, který zahrnuje všech
no, co patří k biblické představě Boha jako Pána
a Krále celého světa, toho, kdo „všechno působí roz
hodnutím své vůle“ (Ef 1,11) a řídí všechny procesy
5
J. /. PACKER - Evangelizace a Boži svrchovanost
i události, aby uskutečnil své věčné plány. Podrobné
a úplné pojednání na toto téma by vyžadovalo důklad
né hloubkové studium otázky prozřetelnosti, ale také
predestinace a posledních věcí, což přesahuje naše
schopnosti i momentální potřeby. Na těchto stránkách
se budeme zabývat pouze jedním aspektem Boží svr
chovanosti, a to svrchovaností Boha v milosti: jeho
všemohoucím činem, kdy prostřednictvím Krista při
vádí bezmocné hříšníky k sobě domů.
Při zkoumání vztahu mezi Boží svrchovaností
a křesťanovým úkolem evangelizovat sleduji konkrét
ní cíl. V dnešní době se všeobecně rozšířil názor, že
pevná víra v absolutní Boží svrchovanost vede k na
rušení adekvátního vědomí lidské zodpovědnosti. Ta
ková víra prý ohrožuje duchovní zdraví, protože se
stává příčinou spokojené netečnosti. Údajně ochro-
muje především evangelizaci, poněvadž křesťana
okrade jak o motivaci k misijní službě, tak i o evan
gelijní zvěst. Jak se zdá, existuje domněnka, že nemů
žete efektivně evangelizovat, pokud při této službě
nejste ochotni předstírat, že učení o Boží svrchova
nosti není pravdivé. Pokusím se dokázat, že je to ne
smysl. Kromě toho se budu snažit ukázat, že víra ve
svrchovanou Boží vládu a milost nejenže evangelizaci
nebrání, ale že právě ona ji může podpořit. Jedině ta
nám totiž může dát houževnatost, kterou potřebujeme,
jestliže máme evangelizovat směle a vytrvale a ne
chceme se nechat zastrašit momentálními překážkami.
6
Úvod
Nedovolme, aby naše víra ochabovala, jinak bude
i naše evangelizace slabá a bez moci. Doufám, že se
vám toto všechno při čtení postupně objasní.
7
Bozi svrchovanost
Vůbec nemám v úmyslu vám dokazovat obec
nou pravdu, že Bůh je ve svém světě svrcho
vaný. Není to zapotřebí, neboť vím, že pokud
jste křesťanem, tak tomu už věříte. Jak to vím? Vím
to proto, poněvadž se jako křesťan jistě modlíte
a k poznání Boží svrchovanosti docházíte na základě
svých modliteb. V modlitbě prosíte o různé věci a dě
kujete za ně. Proč? Protože si uvědomujete, že Bůh je
původcem a zdrojem všeho dobrého, co vás potkalo
v minulosti i co vás čeká v budoucnosti. To je základ
ní filozofie křesťanské modlitby. Modlitba křesťana
není pokusem znásilnit Boží ruku, ale pokorným uzná
ním vlastní bezmocnosti a závislosti. Jsme-li na kole
nou, uvědomujeme si, že to nejsme my, kdo řídí svět.
Proto není v naší moci, abychom na základě svého
vlastního nezávislého snažení naplnili své potřeby.
Každou dobrou věc, kterou toužíme získat pro sebe
nebo pro druhé, musíme hledat u Boha a obdržíme ji
(pokud ji vůbec dostaneme) z jeho ruky jako dar.
8
