Bakalářská práce 2015 Eva Sedláková

56 Pages·2015·0.98 MB·Czech

by  Eva Sedláková

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářská práce

2015 Eva Sedláková
Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Kabinet informačních studií a knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Eva Sedláková

Konspirační teorie v informační společnosti
Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Jiří Stodola

2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..
Podpis autora práce
Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Jiřímu Stodolovi za cenné
rady při plánování i tvorbě této práce a vstřícnost při konzultacích. Také bych chtěla
poděkovat Antonínu Baudyšovi a Danielu Solisovi za jejich vyjádření k problematice
zdrojů tzv. konspiračních teoretiků a rychlou zpětnou vazbu.
Obsah

1 Úvod ........................................................................................................................................... 1
2 Konspirační teorie ...................................................................................................................... 2
2.1 Přelom v šíření konspiračních teorií .................................................................................. 4
3 Informační společnost a její důsledky ........................................................................................ 5
4 Média a jejich důvěryhodnost .................................................................................................... 7
4.1 Média a objektivita ............................................................................................................. 9
4.2 Důvěryhodnost internetu .................................................................................................. 10
5 Vybrané konspirační teorie ...................................................................................................... 11
5.1 Nový světový řád ............................................................................................................. 11
5.2 AIDS a Ebola ................................................................................................................... 12
5.3 11. září 2001 ..................................................................................................................... 13
5.4 UFO a mimozemšťané ..................................................................................................... 14
5.5 Přistání na Měsíci ............................................................................................................. 15
5.6 HAARP ............................................................................................................................ 16
5.7 Chemtrails ........................................................................................................................ 16
5.8 Únos malajsijského letounu ............................................................................................. 17
5.9 Globální oteplování .......................................................................................................... 17
5.10 Společné rysy konspiračních teorií .................................................................................. 18
6 České weby o konspiračních teoriích a jejich uživatelé ........................................................... 19
6.1 Konspirační teoretici ........................................................................................................ 20
6.2 Odpůrci konspiračních teorií ............................................................................................ 23
7 Výzkum věrohodnosti konspiračních teorií a jejich zdrojů...................................................... 24
7.1 Popis výzkumného problému ........................................................................................... 24
7.2 Cíl práce ........................................................................................................................... 24
7.3 Hypotézy .......................................................................................................................... 25
7.4 Metodika výzkumu........................................................................................................... 25
7.5 Výzkumná jednotka ......................................................................................................... 26
8 Ověření hypotéz ....................................................................................................................... 26
8.1 Míra podpory konspiračních teorií ................................................................................... 26
8.2 Internet jako důvěryhodný zdroj ...................................................................................... 28
8.3 Vliv vysokoškolského vzdělání ........................................................................................ 29
8.4 Využívání internetu věkovou skupinou 55 let + .............................................................. 29
9 Typologie příjemců konspiračních teorií ................................................................................. 29
9.1 Typologie dle pohlaví ...................................................................................................... 30
9.2 Typologie dle věku ........................................................................................................... 30
9.3 Typologie dle vzdělání ..................................................................................................... 31
9.4 Typologie dle ekonomické aktivity .................................................................................. 31
9.5 Stanovení odpůrců a příznivců ......................................................................................... 32
10 Typologie konspiračních teorií ............................................................................................ 32
10.1 Nejvěrohodnější konspirace ............................................................................................. 32
10.2 Méně podporované konspirační teorie ............................................................................. 33
10.3 Nejméně podporované konspirační teorie ........................................................................ 34
11 Respondenti a důvěra v média ............................................................................................. 35
12 Závěr .................................................................................................................................... 36
Zdroje ............................................................................................................................................... 38
Příloha č. 1, Výzkumný dotazník ..................................................................................................... 40
Příloha č. 2, Projekt bakalářské diplomové práce ............................................................................ 42
Anotace

Práce se zabývá tématem konspiračních teorií v informační společnosti, tedy
problematikou využívání informačních zdrojů veřejností k přijímání či šíření
potvrditelných či vyvratitelných hypotéz o spiknutí mocenských představitelů proti lidstvu.
Práce dále pojednává o nejrozšířenějších konspiračních teoriích, ale také popisuje základní
rysy a chování konspiračních teoretiků a jejich odpůrců. Po teoretické části je obsažena
také část výzkumná, která spočívá ve stanovení typologie konspiračních teorií a jejich
příjemců a také ve vyhodnocení důvěryhodnosti informačních zdrojů na základě odpovědí
výzkumného vzorku.

Annotation

The work deals with the issue of conspiracy theories in the information society, namely the
issue of the use of information sources for public acceptance and propagation of
hypotheses about the plot of power representatives against humanity, which can be
confirmed or rebuttable. This work also discusses the most common conspiracy theories,
and also describes the basic features and behavior of conspiracy theorists and their
opponents. After the theoretical part is also contained part of the research, which consists
in the determination of the typology of conspiracy theories and their recipients and also in
evaluating the credibility of information sources based on the responses of the research
sample.

Klíčová slova

konspirační teorie, informační společnost, média, důvěryhodnost médií, internet,
konspirační teoretici, odpůrci konspiračních teorií

Keywords

conspiracy theories, information society, media, the credibility of the media, internet,
conspiracy theorists, opponents of conspiracy theories
1 Úvod

Žijeme ve 21. století – století, kde informace hrají hlavní roli při každé lidské činnosti.
Nynější doba a informační společnost ve všeobecnosti jsou tedy charakteristické neustálým
rozvojem IT a ICT. Informací přibývá a s nimi kromě příležitostí, které skýtají, vyvstávají
také hrozby - digitální propastí počínaje, informační bezpečností konče. Důležitým faktem
je, že velké množství informací sebou přináší velké množství recipientů, kteří je však
nejsou vždy schopni správě pochopit a vyhodnotit. Tito příjemci jsou přímo zahlceni
informacemi a kvůli chybějící kompetenci umět informace zhodnotit se naší společností
šíří desinformace a lži ať už záměrné či neúmyslné, a také konspirace.

Konspirace je líbivý fenomén, který uchvacuje na jednu stranu společnost podezíravou až
paranoidní a na druhou stranu společnost, která touží po rozruchu a jednoduše se těmito
teoriemi baví. Obě strany přiživují rozšiřující se média dychtící po každé senzaci a po
každém posluchači, a to dnes spíše z ekonomických důvodů, než z důvodů společnost
kulturně rozvíjet. Lze tedy konstatovat, že „technologické a kulturní rozšíření
alternativních médií, včetně novin, magazínů, nekomerčních rozhlasových stanic, televizí
a internetových zpráv, umožnilo širokou distribuci a přístup k teoriím a informacím mezi
širokou škálu jednotlivců a skupin, se zájmem o konspirační teorie.“1 Důvěryhodnost
informací, především těch, které jsou šířeny médii, si zaslouží hlubší prozkoumání
a pozornost stejně tak jako problematika konspiračních teorií samotná, a proto se tato práce
kromě teoretického popisu jednotlivých témat bude zabývat také výzkumem
důvěryhodnosti informací a konspirací. Zpracování tohoto tématu je pro mě osobně
výzvou, která se neodmítá, neboť v českém kontextu se o něj dle dostupných zdrojů mnoho
autorů nepokusilo. Práce tedy bude obsahovat nejdříve teoretický popis dané problematiky,
následovat bude výzkum, jehož cílem bude zjistit míru důvěryhodnosti zdrojů,
konspiračních teorií a na základě těchto informací stanovení typologie konspiračních teorií
a jejich příjemců.

1 FENSTER, Mark. Conspiracy theories: secrecy and power in American culture. Minneapolis: University of
Minnesota Press, c1999, xxii, 282 s., [8] s. obr. příl. ISBN 08-166-3243-X, s. 180

1
2 Konspirační teorie

Výraz konspirační teorie lze nahradit slovem spiknutí – spiknutí ve smyslu mocenských
činitelů stojících proti prostým lidem, proti společnosti. Slovo spiknutí se však v médiích
či v samotné společnosti užívá zřídkakdy. Na rozdíl od pojmu konspirační teorie evokuje
spiknutí pocit vážnějšího problému. Díky tomu se dnes konspirace často považuje za jakýsi
mysteriózní komplot či za výmysl paranoiků, proti kterým stojí řada skeptiků. O spiknutí
se také hovoří v odborných definicích, z kterých lze zmínit definici amerického historika
Daniela Pipese. Ten konspirace označuje jako „strach ze spiknutí, která neexistují.“2
Přestože tedy tento pojem vyznívá jako neopodstatněná obava, velké množství
konspiračních teorií se opírá o přesvědčivé důkazy.

Co se týče historie konspiračních teorií, existují tak dlouho jako lidstvo samé. Konspirací
ve své podstatě mohlo být také obviňování dávných kmenů z krádeže jídla či dobytka.
Vývoj jazyka (stejně jako později vznik písma) měl podstatný vliv na jejich rozvoj. Za
konspiraci lze považovat například i tvrzení z dob před Kristem, kdy spoluzakladatel Říma
Romulus zmizel a díky větrnému víru vstoupil na nebesa. Ve skutečnosti šlo o spiknutí
římských senátorů a vraždu. „Starověký svět jasně ukazuje, že konspirace a teorie, které je
provázejí, nejsou ničím novým, byť jsou dnes méně nestoudné a skrytější.“3 Proces šíření
konspiračních teorií se tedy v historickém pohledu částečně změnil – jedná se také o
změnu danou vývojem společnosti. Tato změna nastala u rolí aktérů a způsobu předávání
informací. Mezi již zmíněné mocenské činitele, kteří mají usilovat o ovládnutí či zničení
světa, se v minulosti řadili bohové, které dnes nahrazují oficiální i neoficiální mocní
představitelé vyspělých států. Oficiální představitelé však pouze mohou hrát roli obětních
beránků a skrývat úmysly neoficiálních spiklenců. Mohou proto fungovat jako propagátoři
spikleneckých názorů a vizí. Na propagaci mají vliv zejména nadnárodní společnosti - tedy
ty, které mají své zastoupení v mnoha zemích po celém světě a jež jsou známé neustálým
prosazováním svých zájmů ať už v médiích či mimo ně.

2 PIPES, Daniel. Spiknutí: názory a teorie. Vyd. 1. Překlad Daria Dvořáková. Praha: Themis, 2003, 309 s.
ISBN 80-731-2022-4, s. 11

3 THOMAS, Andy. Konspirace: fakta, teorie, důkazy. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2014, 326 s. ISBN
978-80-7207-907-0, s. 50

2
Ústní lidové šíření těchto teorií bylo postupem času z velké části nahrazeno internetovou
komunikací, což koresponduje s tendencí 21. století přetvářet osobní komunikaci v online
záležitost. Podle konspiračních teoretiků se na světě nic neděje náhodou a nic není tak, jak
se zdá. Důležitým bodem je hledání pravdy a poznání neboli gnóze. S tím je spjat
filozoficko-náboženský směr gnosticismus, jež usiluje o vyšší poznání skutečné povahy
světa, které je však umožněno pouze vybraným jedincům. K tématu gnosticismu v dějinách
se vyjadřuje např. A. Chalupa ve svém díle Gnosticismus: „Toto odhalené poznání často
nebylo dosažitelné pro všechny, ale bylo vyhrazeno jen užším elitám. Tento typ gnóze
nalezl své uplatnění jak v prostředí pozdně antických filosofických škol (např.
v platonismu, kde bylo rozlišováno mezi veřejným učením a speciálním ‚poučení‘, které
bylo poskytnuto pouze úzkému okruhu vyvolených žáků).“4

Dnešní společnost musí počítat s tím, že „zdání klame, protože spiklenci chtějí oklamat
společnost, aby zakryli svou totožnost nebo jejich činnost. Zdání neviny nezaručuje
neškodnost jedince či skupiny.“5 Konspirační teorie také často souvisí s tzv. paranoiou
neboli chorobnou představou o vlastní újmě. Často jsou také tyto teorie mylně označovány
za fámy. Rozdíl mezi konspirací a fámou však spočívá v pravdivosti, která u konspirací na
rozdíl od fám není vyloučena. Šíření konspiračních teorií dnes souvisí zejména s nárůstem
obyvatel (tedy i s růstem počtu šiřitelů) a s vývojem prostředků pro komunikaci, který je
charakteristický pro informační společnost díky přibývání informací. Toto zjištění
potvrzuje také britský odborník na nevysvětlitelné záhady a konspirační teorie Andy
Thomas: „V dnešní době, kdy panuje téměř nulová důvěra v instituce a došlo k obrovskému
rozvoji komunikačních technologií, získaly konspirační teorie znovu na síle. Internet
a sociální sítě jim zajistily rychlejší a masivnější šíření než kdykoliv předtím.“6 Pro
pochopení tématu konspiračních teorií je tedy nutné definovat také pojem informační
společnost, která má na tyto teorie značný vliv.

4 CHALUPA, Aleš. Gnosticismus. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 81 s. ISBN 978-802-1065-
109, s. 5

5 BARKUN, Michael. A culture of conspiracy: apocalyptic visions in contemporary America. Berkeley,
Calif.: University of California Press, c2003, xii, 243 p. ISBN 05-202-3805-2, s. 4

6 THOMAS, Andy. Konspirace: fakta, teorie, důkazy, s. 6

3
2.1 Přelom v šíření konspiračních teorií

Za přelomový bod v šíření konspiračních teorií je považován začátek 18. století známý
rozmachem tzv. svobodných zednářů, jejichž znamením byl úhelník a kružidlo jako
symbol jejich původu. Přestože zednáři neboli skupina vzniklá „ze středověkého cechu
kameníků, řemeslníků, kteří opracovávali kámen na takové budovy, jako byly katedrály
a hrady“7 jsou známi z dob dřívějších, roku 1717 získala tato organizace vyzrálou formu
založením londýnské Velké lóže8. Cílem zednářů bylo zlepšit svobodu projevu a rozvíjet
osvícenské myšlenky a tím i zdokonalení společnosti. Fungovali jako tajný spolek, který se
scházel za zavřenými dveřmi. To způsobilo podezření veřejnosti o nekalých činnostech
a plánování světové nadvlády, přestože se dříve jednalo o uznávaný spolek. Proti zednářům
od jejich počátku stála zejména církev, která nesouhlasila s jejich záměry, jako např. učinit
ze společnosti svobodně smýšlející individua. Přestože zednáři byli otevřeni myšlenkám
přijímání katolíků do svých řad, římsko-katolická církev naopak vylučovala ze své přízně
všechny, kteří se stali přívrženci takové společnosti. Proti zednářům se vyslovilo několik
papežů a to již od r. 1738, kdy tento spolek poprvé odsoudil Klement XII, který s ním
zakazuje veškeré styky. „Nejostřeji a zároveň s nejdůkladnější analýzou vystoupil proti
svobodnému zednářství papež Lev XIII. v encyklice ‚Humanum genus‘ r. 1884. Uvádí zde
kupříkladu toto: ‚Tajný svaz zednářů se během půldruhého století překvapivě úspěšně, drze
a lstivě zachytil na všech místech státní správy a získal moc, která se rovná moci vládní.‘“9

V roce 1776 byl založen řád iluminátů, kteří se snažili ovládnout zednářské spolky a šířit
jejich prostřednictvím vlastní idey a jejichž podstata bude popsána v práci níže. „Podle
zpráv konspirativistů se prý tyto dvě organizace v roce 1782 sjednotily na kongresu ve
Wihlemsbadu.“10

7 PIPES, Daniel. Spiknutí: názory a teorie, s. 79

8 Lóže zednáři využívali při svých cestách k pobytu a postupně se rozšířila z Velké Británie do Francie.

9 MALÝ, Radomír. Humanisté nebo satanisté: Církevní dokument o svobodném zednářství. In: Natia
[online]. 1997 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:
http://www.natia.cz/vyber/vyber_cz.asp?page=2&subpage=0&sublevel=3

10 PIPES, Daniel. Spiknutí: názory a teorie, s. 85

4