Jan Amos Komensky

164 Pages·2011·13.68 MB·Czech

Jan Amos Komensky
muz viry,lasky a nadeje
N apsal a vjnatky
z jeho spisu vybral
RUDOLF it1CAN
KALICH PRAHA 1971
OBSAH
Ovodem 9
ZI V 0 T A DI LO
I. Mlada Uita doma a na studHch 13
II. V poCiitcich prace pfed katastrofou 20
III. Trpici tesitel 23
IV. Nove sIovo Hospodinovo? 29
V. UeiteI 31
VI. V zafi nadeje na svobodu 35
VII. Pocatky vsevMy 39
VIII. V Elbinku 43
IX. Od vestfalskeho miru po zkiizu Lesna 49
X. V Amsterodame 56
XI. Posledni leta a zavereene prace 67
XII. Mlsto Komenskeho v narode a v cirkvi 71
VYNATKY ZE SPISO
Pozntimka 79
List Petru Montanovi 80
Theatrum universitatis rerum 81
Retuiik proti Antikristu 85
Pl'emyslovani 0 dokonalosti kfesfanske 93
Labyrint sveta a rAj srdce 97
Didaktika eeska 106
Haggaeus redivivus 112
Cesta pokoje 116
Ksaft umirajici matky Jednoty bratrske 121
Rvani hrdlieky 125
Kancional 131
Vsenaprava 139
Seznam obrazovych p1'lloh 146
7
OVODEM
Bllzkost tristeho vyrolJi smrti Jana Amosa Komenskeho nds
stavl pred akol sezndmit se nove s nIm a s ;eho dZlem. Lze
ovsem odkdzat na spisy ;emu venovane v nedavnyeh leteeh
pri novem vyddnl ;eho "Veskeryeh spisu didaktiekyeh" (1657
ai 1957) a ze;mena z podnetu bliislho poznanl ;eho konecneho
dUa, "Vseobeene porady 0 ndprave vecf lidskyeh", ob;eveneho
teprve roku 1934 a vydaneho tiskem roku 1966. Minfm zvldste
obsahle po;edndnl Jiriny Pope love "Cesta k vsendprave" (1957)
a spolecnou knihu Jaromfra Kopeekeho, Jana Patocky a Jiriho
Kyraska "Jan Amos Komensky, Ndstin zivota a dUa" (1957),
kterou doplff.u;e studie Jana Patocky "Komenskeho Vseobeend
porada" v ;eho knize "Aristoteles, ;eho predehudei a dedieove"
(1964). Povseehny zivotopis psany historikem se zvltistnlm zre
telem k politiekym uddlostem a vubee k doM Komenskeho
podal Josef POlisensky (1963) v knize "Jan Amos KomenskY".
Ne;rozsdhle;sfm ceskym dZlem Komenskemu venovanym zusta
vd naddle spis Jana V. Novdka, dokonceny Josefem Hendri
ehem "Jan Amos Komensky, ;eho zivot a spisy" (1932). Jemu
po bok se nynl radl nemeeky psane dUo ceske autorky zi;lel
v N orsku Milady Blekastadove "Comenius" (1969). DaZSl sirsl
nebo k tednotlivym strdnkdm zamerene sptsy 0 Ja nu Amosovi
budou nepoehybne ndsledovat. Jiste si od nieh smfme slibovat
dalsl obohaeenf zndmosti 0 nasem velikem pedagogu a mys
meli.
it
V teto nevelke knfzee, jejIz predem urceny rozsah ulozil
podanl strucne a sevrene, eheeme si Komenskeho pribltzit
z hlediska casto mdlo respektovaneho. Komensky se ndm tevl
predevsim tako kFes(an, v samyeh zdkladeeh sve osobnosti
urceny zakotvenlm v Jednote bratrske tako v nejvyraznejsl
clrkvi vzesze z ceske reformaee. Clmkoli se stal na kteremkoli
9
poli sve einnosti, plyne z tohoto vychodiska. Tuto zakladnz
skuteenost zde chceme vyzdvihnout, prokdzat a rozvinout
v presvedcenl, fe prave odtud vede cesta k plnemu postifenf
jeho vyznamu l jeho odkazu pro nas l pro budoucnost.
Zvltistnz pozornost venujeme v teto kntfce literdrnzmu dtlu
lana Amosa se zdmerem uvest naseho ctenare do jeho splsfl
blifslm naznacenlm jejlch obsahu. lako t1vod do eetby jeho
knlh ma sloufit vybor z leho spisfl, jenf tvoFt druhy dll teta
publikace, opet obmezeny na neveliky rozsah, ale snad dosta
teeny, aby vzbudil zajem a bohatsl pNme pozndnl leho dtla.
v P R A Z E, 2 5. LIS TOP A 0 U 1 9 6 9
10
v
Zivot a dilo
I. Mlada leta doma
a na studiich
DvacAtliho osmeho bfezna roku 1592, v lltery po velikonocich,
narodll se Martinovl a Ann~ Komenskych syn Tan, patrne
z d~U nejmlad§t, a zfistal synem jedlnym. Pl'tjment rodin u nas
tehdy je§t~ nebyla ustAlena; l!lenovli rodiny Komenskych, kterA
pochAzela z Komny u Bojkovic na Uherskobrodsku,
zfejm~
zvali se i jinymi jmliny: FOjtfi, Seges. Prvnl z ttl
Stan~k, t~chto
jmen svMl!1 0 rodin~zaujlmajlct pfednl spolel!enskli postavenl
ve venkovsklim prostfedt. Poslednlm jmlinem, pfivodu zfejm~
madarskliho, oznacil se Jan Amos v pramenech nAm do
n~
stupnych jedlnkrat, a to ve vysoklim stAfL Jlhovychodnl Mora
va odedAvna styky s uherskym sousedstvlm; turecky
m~la '~ivli
vpAd r. 1526, stupnovany okupact stfedu zem~ po pAdu Budtna
r. 1541, mohl pfisp~t k vyst~hovalectvl z Uher na Moravu; byly
tu i obchodnl styky. Tak dochazelok mi§eni obyvatelstva po
dobn~ jako v GechaCh. Nepochybn~ ~ila rodina Komenskych
na Uherskobrodsku ji~ v prvni polovin~ 16. stoleti a nale~la
k domAcimu obyvatelstvu l!eskliho jazyka. Pflslu§nost
nednn~
k moravskli zemi a k l!eskli narodnosti byla Janu Amosovi
samozfejma.
Jako student a pak jako splsovatel se zpravldla podepisoval
"Nivnll!an" (Nlvnicenus), teprve pozd~jl podle Komny "Ko
mensky" (Comenius). Nivnice u Uherskliho Brodu byla patrn~
jeho jeho zamozny otec byl tam snad mlynAfem.
rodist~m;
Podepsal-li se Jan Amos v doM, kdy pfisobil v Blatnlim [Sarys
sklim) Potoku, vtjlmel!n~ jako "Hunnobrodensis", tedy lIZ Uher
skliho Brodu", hlasil se k m~stu svlimu rodl§ti nejblizslmu,
v tomto snad 1 proto, se tak uherskli
pflpad~ ~e cht~l pflblf~it
mu prostfedl, v n~mz byl prav~ hostem. V Uhersk~m Brode zil
s rodil!i jiz ve svych letech. Martin Komensky
ostatn~ d~tskych
byl tamntm m~§tanem jl~ dlouho pfed Janovym narozenim,
13
casem ziskal dfim na namesU a r. 1603 si koupll na pl'edmesU
dvfir.
Brod nalezel se svymi as1 dvema tislc1 obyvateli k vyznam
nym moravskym mestfim. Komensky mohl jiz v mIadl vnlmave
pozorovat ruch a snahy tohoto prostl'edl, at byly
me~tanskeho
obraceny k cilfim vezdej~lm nebo duchovnim. Ce~U a morav~ti
mesiane te doby tvorili dfilezitou spole~enskou slozku. Jej1ch
synove zlskavali skolenl doma 1 na akade
vy~~l zahranl~nlch
milch, jako prfivodci mladych
~asto ~lecht1co..
Martin Komensky patril se svou rodinou k Tednote bratrske
a Jan vyrfistal od detstvi v jejl vire a v jejich fadech. V Komne
bylo Bratfi jen malo. Vetsi sbor meli v Nivnio1. Uherskobrod
sky sbor nalezel k prednlm centrfim Jednoty na Morave. Mezi
tamnimi Bratry byli vedle chudych l1dl i zamozni jako
me~tane
prave otec Jana Komenskeho. Majetnost se 1 ve vystav
zra~ila
nosti sborovych budov a v jej1ch pomerne bohatem vybavenL
Sbor mel raz kostela, byt jen 0 jedne lodl, zato v~ak s vezl.
Nad vchodem cetl chlapec Komensky vyrok z kn1hy Pfls10vl
(18, 10) "Veze pevna jest slovo Pane, k nfz se spravedlivy
utika a nebude zahanben". Tento nap1s se mu snad vynofll na
mysli, kdyz po letech spiskem "Nedobytedlny
te~il ~tenafe
hrad jmeno Hospodinovo". Latinsky napls vedle onoho ~eske­
ho - "Lucerna pedlbus meis verbum tuum, Domine" (2. 119,
105) - byl snad prvni vetou v jazyce vzdelanco. te doby,
kterou chlapec Jan ~etl. V bratrskem dome meli kolem f. 1600
pomerne bohatou knihovnu. Mlady Jan zll v Brode do svych
dvanacti let. Lze si predstavit, ze by v doM, kdy v mestan
skych kruzich skolska a knizni vzdelanost zobecnovala,
a v bratrsk8m prostredi, proslulem kulturou slova,
ti~teneho
nemel pristup ke knize nad slabikar a katechlsmus, I kdyz
otec v jedinem synu snad vide 1
pfl~tiho me~tana ur~eneho
k svetsk8mu podnikani?
Brodsky sbor se konfesijnim sebevMo
vyzna~oval zna~nym
mim. Jeho duchovni spravcove dbali 0 zachovanl osobitosti
Jednoty vedle cirkve podobojl a vzpirali se unii s nt
Nas Jan byl s cirkevnlmi pomery ve sboru, v nemz jeho otec
nalezel mezi predni osobnosti, jiste dfiverne seznamen. Ba vice:
prllnul k Jednote, dal se proniknout jejlm duchem, zamiloval sl
jejl fady. "Pflvykl jsem sladkemu jhu kazne uz od mladi, a tak
14
mi bylo pocely zivot slasH mit dozor nad sebou, i kdyz
mn~
byl sv~ren dozor nad jinymi", psal ve sve "Obran~ dobreho
jmena" (1659).
Roku 1604 zemreli Komenskemu oba rodice. Byl pak u sve
tety v nedaleke I zde zil ve 1 zde kvetl jeden
Stra~nici. m~st~,
z prednich sborfi Jednoty na Vynikajict bratrsky se
Morav~.
nior Matous Konecny (zemel 1622) pochazel ze Strainice
jako potomni bratrsky clen prazske konzlstore a pak
stejn~
starsi Jednoty v polskem exilu Pavel Kovar-Fabricius, jejz Ko
mensky jako starstho druha v urad~ pochoval v Lesn~ r. 1649.
Ve Strainici chodll do bratrske skoly s Mikulasem Drabikem,
o starSim synem bohateho mesiana. Mezi evangel1ky
n~co
a Bratry tu vlMla dobra shoda. Zasadu vzajemne dobre vfile ve
vztahu ohou cirkvi si Jan osvojil snad jiz zde. Bratrske skoly
straznickB, ac snad jiz uherskobrodske, tykaly se jeho
patrn~
pozdejsi zaloby na velmi nizkou uroven jake sl
vzd~Iani,
tehdejsi mIadez ze skol odnasela; nadto si v trpce
dosp~losti
stezoval na sve porucniky, ze ho nedali vcas do latlnsk-ych
skol. Prist! klasik didaktiky meril zajiste skoly sveho mIMi
tim clm vyssi cile prfstlm skolam vytycil.
prisn~ji,
Klidny zivot jihovychodni Moravy byl r. 1605 nastlnlj pFeru
sen vpadem vojsk St~pana Bocksaie, jenz se postavll v celo
odboje proti cisari Rudolfovi II. na obranu politickych a cir
kevnich svobod uherskych stavfi, predevsim protestantfi. Vo
jenskym zasahem Moravany, aby se k odboji pri
cht~l prim~t
pojili. Vysledkem jeho akce bylo zpustoseni hajeneho
spatn~
kraje - smutna hrfiz tricetilete valky.
predzv~st pozd~jsich
Straznice i Brod a okoli tezke ztraty. Jan Komensky
utrp~ly
prisel 0 velkou cast sveho jm~ni: dvfir zd8d~ny po otcilehl po
pelem. RozMhli se i zaci skoly ve vypalene Straznic1. A zd6 se,
ze v daHi1ch dvou letech mlady Komensky wbec prHe
nem~l
zitost k soustavnemu vzd~lanr. V naslch v8domostech 0 jeho
mIMi je tu mezera.
Roku 1608 se s nlm setkavame jako s ~akem bratrsk~ skoly
v Prerovlj pod dozorem blskupa sborfi severnt Moravy Jana
Lanecia. Byl tedy v te doM urcen k duchovenskemu stavu
v Nevime vsak, jaky byl k tomuto urceni, za
Jednot~. podn~t
nimi byl i viastni souhIas jiz sestnactileteho jino
nepochybn~
chao Mohly tu pfisobit i prtbuzenske vztahy; jmeno Seges se
15
vyskytuje v seznamech bratrskych r. 1572 a pak zase
kne~l ji~
po r. 1640. Nevlme, odekdy byl Jan bratrskym mlAdencem em
akolutem, ani za veden! ktereho starslho kneze se pfipravoval
k jahenstvl jako k dalslmu stupni vedouclmu k bratrskemu
Mimoto marne zpravy, do vyssich oddeleni pferov
kne~stvi. ~e
sM skoly pfijimali teprve~aky, kteri pobyli dva 1 tft roky na
nemecke bratrske skole ve Fulneku. Platilo to 1 v pripade Ja
nove? Svedeilo by pro to jeho pozdejsl pl1sobenl prave v tomto
meste. Svym knezskym m18dencl1m davall Bratfi pri jejich
akolutsM ordinaci ke kfestnlmu jmenu nova,zpravidla
lm~na
btblicka. Tehdy pojmenovall Jana KomensMho Amosem. Heb
rejsM jmeno starozakonnlho prorok a upomina svym zvukem
zaroven na latinsM Amosus, mllujlcl, 18skyplny, milovany.
(Bibliste a komeniologove trvajl na psanl v pl1vodnl forme:
Amos, nikoli Amos.)
se Jan konecne dostal na latinskou skolu slusne Urov
Kdy~
ne, dohanel zfejme s vellkou dychtivosti, co v dosavadnim
vzdeli:ini bez sve viny zameskal. Slo hlavne 0 latinu, snad
i 0 fectinu, a 0 vedya vedomosti, ktere shrnujeme pod pOjmem
skoleni humanisticM. Klasikove latinsti a fecti, anticti flloso
fove, Msnici a fecnlci byli zdrojem ucenosti a vzorem k napo
dobenl. Jen malo vedomosti matematickych, pflrodovednych,
dejepisu a zemepisu bylo pridavano. Zakladem vzde18nl a vy
chovy zl1stB.valo kfesfanstvl. Jmenovite ovsem vzdelanl pfistfho
kazatele a duchovnlho pastyfe bylo u Bratfi zakotveno v Pismu
a v dogmatice. Po tom, cemu se dflve z bIble, z katechlsmu,
ji~
ze zpevniku, z mravoucnych pfirueek nauen doma v
ni~sl
bratrske skole nebo u starslho kneze, mel jiste dalsl vodltko
v obvykle bratrske ueebnici "Naueenl mladencl1m" a 'V b9zne
u Bratfl mravouene prlruece "Napomenutf vsechnem vernym",
obe,cne zvane "Naprava". Osvojil si vel1kou 'znamost bible
i bratrskych spisl1, vytflbU se v latine a v klasickych vedach
tak, pflpravu k duchovenskemu povolani spojil s zadoucf
~e
llrovnl vzdelance sve doby.
Biskup Lanectus zastaval kalvlnlsmus, jeho~ vliv od konce
16. stoletf mezi Bratflml vO:bec pfevladal. smerem vedl
Tym~
zajiste i sve Nekdejsi llzky vztah k luterskemu Vitem
~aky.
berku vzal v Jednote od let sedmdesatych zasve, na tamnl
kdy~
universite doslo k zmene orient ace ve prospech vylueneho lu-
16
terstvi. Vyrazni luterani odmitali smirlivejsti pojeU jednak
pokud jde 0 zpllsob pritomnnsti Kristova tela ve svatosti vece
re Pane, jedna:k 0 zpllsob spojeni bozstvi a lidstvi v Kristove
osobe. Bratri by byl'i rAdi udrzeli stredni smer; slo jim 0 dobry
vztah k luteranllm i ke kalvinistllm; jejich prikry rozchod je
uvadel do rozpakll. Byla vsak rada bodll v uceni i v radech
Jednoty, ktere ji pfiblizovaly k zapadni reformaci. Jejl vliv
rostI, kdyz Jednota nynf posilala sve bohoslovce do Svycar
a do zapadniho Nemecka. Byly ji bliz'k8 prisne mravnI rady,
ktere na skolach reformovaneho smeru vIadly. Zapadoevrop
skemu protestantismu byl oddan i pan Prerova, predni morav
sky slechtic Karel st. ze Zerotina, velmi vzdelany muz, clen
Jednoty, jehoz podpore dekovala i prerovska skola za svllj
rozkvet a nejeden bratrsky bohoslovec za moznost studia v kal
vfnskem zahraniCf.
Vedle Jana Lanecia ucil od r. 1608 na prerovSk8 skole valas
skomezirlCsky rodak Tomas Dubinus, jenz se prave vratil ze
studii v Herbornu v zapadonemeckem Nasavsku a v nedalekem
Marburku. Sel tedy cestou, na nIz ho mel Jan Amos brzy nasle
dovat. Lze si predstavit, 'ze se mezi dychtivym a nadanym stu
dentem, jakym mlady Jan nesporne byl, a mezi mladym ucite
lem vyvinul uzky vztah, ze zejmena Dubinus svemu zaku rad
sdeloval, cemu se sam nedavno naucil, a pestoval v nem zajem
o predmety, ktere jej sameho na studiich zaujaly. V prazske
universitni knihovne se chovajI dve drobne latinske prace,
ktere Dubinus vydal v' Herbornu r. 1606 a 1608. Druha z nich
se zabyva veceri Pane. v duchu Jednoty a jiste i svych nemec
kych ucitelll Matyase Martinia a Jindficha Gutberletha klade
zde dllraz na zakladnI veci bez zachazenI do zbytecnych ota
zek, jasne vsak zastava nazor, ze je telo Kristovo pri svatosti
pfftomno jen duchovne. PozIvani chleba je vericimu znamenim
pozfvanf tela Kristova, jez se deje virou. Velice pak zalezi na
zachovani vlastnIho cile sviltosti; je jim verejne pripominani
smrti Kristovy a potvrzenl spojeni vericlho s Kristem a se spo
luvyznavaci, kteri vsichni majl ke stolu Pane pristupovat radne
pfipraveni. Po letech se vrati i Komensky v strucnem "NavrZe
nl [Nacrtu] 0 pravdivem vsech vertcIch s Kristem sjednoceni"
[1656] k temuz tematu v temz duchu. StarSl z obou Dubino
vych spiskl1 podava prehled zemepisu, "pokud je dosud znam".
17